Horní menu

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Pro veřejnost > Psychiatrické texty > Bipolární afektivní porucha

Bipolární afektivní porucha



Bipolární afektivní porucha, dříve označovaná jako „maniodepresivní psychóza“, je vážné duševní onemocnění, které postihuje přibližně jednoho až dva lidi ze sta ( prevalence je 1-2%). Postihuje ženy i muže bez ohledu na rasu, vzdělání či sociální statut. Onemocnění začíná kolem 20. roku věku, k jeho rozpoznání a léčbě však mnohdy dochází o několik let později.
Bipolární afektivní porucha (dále jen BAP) je psychické onemocnění charakterizované poruchami nálad: depresemi, mániemi či smíšenými stavy. U jedince s BAP se v průběhu života vyskytují období s poruchou nálady, v mezidobí je obvykle tzv. bezpříznakové období.

Příznaky bipolární poruchy:

Depresivní epizoda:

  • je charakterizovaná nejméně 2 týdny trvajícím obdobím, ve kterém jsou vyjádřené některé z příznaků deprese.
  • depresivní příznaky:
    patologicky smutná nálada, skleslost, snížení životního elánu, ztráta zájmů, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, zvýšená únava, zpomalené psychomotorické tempo, pesimismus, neprožívání radosti, apatie, snížené sebehodnocení a sebevědomí, pocity viny, sebeobviňování, nevýkonnost, nerozhodnost, nejistota, poruchy soustředění, poruchy pozornosti, pocity bezvýchodnosti, beznaděje, myšlenky na smrt (ty mohou vést až k sebepoškozování či sebevražednému jednání).

Manická epizoda:

  • je charakterizovaná nejméně 1 týden trvajícím obdobím, ve kterém jsou vyjádřeny příznaky mánie.
  • manické příznaky:
    zvýšená, euforická, nepřiměřeně veselá nálada, někdy podrážděnost, mrzutost, vyvolávání konfliktů, vztahovačnost, zrychlené myšlení, zrychlení řeči, zvýšení aktivity (ta je ale neúčelná, nelogická, nepřiměřená), zvýšené sebevědomí a sebehodnocení, přeceňování vlastních schopností a možností, velikášství, ztráta normálních sociálních zábran, změny v běžných a normálních vzorcích chování, lehkovážnost, zbytečné riskování, neúměrné utrácení peněz, bezohledné chování, excesy v konzumaci psychoaktivních látek (alkohol, ale i nelegální drogy), snížená potřeba spánku, změny v chuti k jídlu, změny v sexuálním chování (odbržděnost a nadměrná sexuální aktivita).
    Podle intenzity vyjádřených příznaků hovoříme o mánii či o hypománii v případě méně intenzivně vyjádřených příznaků.

Smíšená epizoda:

  • je charakterizovaná současně přítomnými příznaky manickými i depresivními, které se střídají v průběhu několika dní či dokonce hodin.

Poruchy nálady typu mánie či deprese jsou jev patologický, jsou projevem duševní nemoci. Proti změnám nálad, které jsou normální reakcí na životní události, se deprese a mánie odlišují tím, že trvají nepřiměřeně dlouho, jsou nepřiměřeně intezivní, mohou se objevit i bez zjevné příčiny. Pokud na počátku deprese či mánie stojí nějaká závažná událost, hovoříme o ní jako o spouštěči nemoci.

Příčiny BAP:

  • nejsou jednoznačně známy, roli hrají faktory genetické, biochemické, hormonální a vlivy prostředí. Jde jednoznačně o biologicky podmíněné onemocnění.

Léčba BAP:

  1. Farmakoterapie = základ léčby BAP
    1. léčba akutní manické či depresivní epizody
    2. udržovací terapie
    3. nejčastěji užívané typy psychofarmak:  
    1. stabilizátory nálad = thymoprofylaktika: základem farmakologické léčby BAP je dlouhodobé podávání stabilizátorů nálad, které snižují výkyvy nálady do deprese či mánie.
    2. antipsychotika: léky, které tlumí bezúčelnou aktivitu, často zmírňují napětí i úzkost a upravují poruchy myšlení a vnímání (podávají se především při manických epizodách)
    3. antidepresiva: léky působící při střednědobém (týdny až měsíce) užívání úlevu od depresivních příznaků (podávají se při depresivních epizodách)
    4. hypnotika: léky pomáhající navodit fyziologický spánek (mohou se podávat při manických i depresivních epizodách - pokud jsou provázeny nespavostí)
  2. Elektrokonvulzivní léčba
  3. Psychoterapie
    • léčba psychologickými postupy (rozhovor, nácvik sociálních dovedností, neverbální techniky: arteterapie, muzikoterapie, taneční terapie, animoterapie apod.).
    • individuální, skupinová, práce s rodinou
  4. Psychoedukace
    • předání informací o nemoci nemocným i jejich blízkým

Závěr:

Bipolární afektivní porucha je onemocnění vleklé, dlouhodobé, objevující se poprvé již u mladých lidí kolem 20. roku věku. Onemocnění často ovlivní život nemocného i jeho rodiny. Nemoc ovlivňuje celkové fungování nemocného v životě, v zaměstnání, v partnerských vztazích jedince, jeho kvalitu života. Zásadní podmínkou dobrého průběhu této duševní nemoci a minimalizace jejích dopadů na nemocného je dlouhodobá a pravidelná léčba.

MUDr. Markéta Zemanová, přednosta primariátu 6