Závislost na návykových látkách

Závislost na návykových látkách je jedna z duševních poruch, které vznikají v důsledku užívání těchto látek. Tato porucha se vyvíjí postupně, v průběhu měsíců a let. Rychlost rozvoje záleží na druhu návykové látky, dávkách, frekvenci užívání nebo na způsobu aplikace. Dále rozhoduje věk uživatele, jeho tělesný a psychický stav, zázemí atd. Obecně platí, že čím mladší je člověk, který začíná užívat návykové látky, tím rychleji se závislost rozvíjí, a tím jsou komplikace častější.

Většina lidí se narodí jako abstinenti od návykových látek. To znamená, že nemají žádnou zkušenost s těmito látkami. V průběhu svého života se lidé mohou rozhodnout abstinovat z různých důvodů např. zdravotních, osobních, sociálních, náboženských nebo morálních, a zůstat tak celoživotním abstinentem např. od alkoholu.

V období raného dospívání děti často začínají zkoušet užívat různé typy drog. Většinou je to v partě kamarádů, kterým se chtějí vyrovnat, chtějí zažívat něco mimořádného, jsou zvědavé na účinky různých látek. Nejčastějšími drogami jsou tabákové cigarety, alkohol, marihuana. Tyto děti mají někdy problémy ve škole, v rodině nebo se nudí. Postupem doby většina dětí od tohoto zkoušení upouští a najde si koníčky a jiné kamarády, nebo drogy užívají příležitostně. Ale vše, co děláme v oblasti užívání návykových látek opakovaně a často, nám škodí. Proto část z těchto dětí nastupuje na cestu závislosti.

Jsou to ti, kteří poznali účinek drogy a pro ten ji vyhledávají, pravidelně užívají. Např. jdou na taneční zábavu a se samozřejmostí si dají pivo nebo víno, kouří cigarety. Na technopárty neodmítnou nabídku „taneční drogy“, později sami vyhledávají tyto drogy. To, že jim je někdy druhý den špatně, považují za „normální“, nijak je to neodradí od toho, aby další víkend šli na zábavu znovu. Drogu vyhledávají stále častěji a užívají ji ve větších dávkách. Nepijí již „jen“ na zábavách, ale zajdou si „na jedno nebo dvě“ i během týdne. Užívání drogy se stává součástí jejich životního stylu. Když se dostávají do zátěžové situace, mívají obtíže s jejich zvládnutím, často sáhnou po „známé“ droze.

Jestliže pokračují v užívání návykových látek dál, často začínají mít problémy. Nejprve to bývají problémy v rodině. Přestávají se svými blízkými mluvit nebo se hádají, chovají se jinak než dřív, jsou mnohdy nervózní, někdy agresivní slovně nebo i fyzicky, nebo naopak apatičtí ke všemu, co se kolem nich děje. Nedodrží to, co slíbili, lžou, podvádějí, chodí pozdě, nedávají peníze do rodinného rozpočtu, berou peníze rodičům apod. Další problémy mají ve škole nebo v zaměstnání - chodí pozdě, jsou nesoustředěni, někdy jsou pod vlivem návykové látky přímo ve škole apod. Mohou mít i zdravotní problémy, např. záněty žaludku, poškození jater, srdeční arytmie, vysoký krevní tlak, žloutenky, místní kožní záněty. Po psychické stránce mohou mít depresi, vidiny, někdy jsou zvýšeně vztahovační až podezíraví (záleží na typu látky). Tato poškození zdraví vyplývají i z toho, že často volí rizikovější způsob aplikace - např. u stimulačních látek přejdou od šňupání k nitrožilní aplikaci, u alkoholu místo piva začnou pít tvrdý alkohol. Přestává jim záležet na tom, jak je vidí okolí a návykovou látku užívají v nevhodných situacích a na nevhodných místech (přímo ve škole nebo v práci, před důležitým jednáním, po hádce s partnerem...).

Na konci této cesty je závislost na návykové látce. V tomto stadiu již člověk látku užívá velice často, někdy denně nebo v různě dlouhých epizodách. Když začne pít, neví kdy přestat. Často se dostává do nekonečného kolotoče, kdy se stará, aby měl peníze na návykovou látku, užil ji a na krátký okamžik zažil účinek. Potom prožívá odvykací příznaky, které jsou mnohdy velice nepříjemné, proto se snaží je zmírnit užitím znovu stejné látky nebo nějaké její náhražky. Při tom může pociťovat silnou touhu tuto látku užít, vidí v tom alespoň momentální úlevu od nepříjemného stavu. Jeho organismus může být již vyčerpaný dlouhodobým užíváním návykových látek, játra mohou být natolik poškozena, že nedokáží odbourávat alkohol jako dříve a závislému stačí již menší dávka alkoholu k tomu, aby začal pociťovat jeho účinky. Často si již začíná uvědomovat, že má problém s pitím alkoholu nebo braním jiných drog, pokouší se zastavit užívání, ale daří se mu to jen na krátký čas a pak znovu velice rychle „vpluje“ do již zmíněného kolotoče. Ztrácí své koníčky a zájmy, kamarády, nejbližší. Někdy se dostane až do situace, kdy „odhazuje“ všechny své společenské zásady a porušuje tím zákony, např. řídí pod vlivem alkoholu nebo jiných látek, ukradne nebo zpronevěří peníze. Nakonec může zůstat sám, jak se říká „na dně“.

Výše uvedený vývoj považujte za ukázku toho, jak to může probíhat. Každý člověk je svým způsobem originální. Závislost se může začít rozvíjet v kterémkoli věku, nikdo z nás nemůže vědět, jaký má potenciál ke vzniku závislosti na návykových látkách.

Možnosti ovlivnění vzniku a rozvoje závislosti

Optimální by bylo, aby se závislost na návykových látkách vůbec nezačala rozvíjet. Ideální případ je vůbec nezkoušet užít návykovou látku. Proto je důležité již od dětského věku na jednice působit kladně z co nejvíce stran. Nejvíce času dítě tráví v rodině - tam je důležitý zájem rodičů, společně trávený volný čas, zaujetí jasného postoje k braní drog, vhodný příklad - aby sami rodiče neužívali tyto návykové látky a pokud mají sami problémy, aby je řešili, léčili se. Část dne děti tráví ve škole. Tam je vhodná nespecifická prevence ve formě nabídky trávení volného času, práce s kolektivem, předcházení šikany... Probíhají i besedy v rámci specifické primární prevence, ale ty se ukazují jako málo účinné, pokud nejsou spojeny s širší osvětou. Velký význam má společnost - má možnost stanovit zákony a vymáhat jejich dodržování (např. neprodávat alkohol a cigarety dětem mladším 18 let), ovlivnit sdělovací prostředky, aby nepropagovaly pití alkoholu a kouření, aby naopak prezentovaly abstinenci jako normální životní styl a ne naopak.

U lidí, kteří již nějaký problém s užíváním drog mají, je důležité zasáhnout co nejdříve, než dojde k nevratným poškozením zdraví, sociálním problémům apod. Problémoví uživatelé nebo jejich rodinní příslušníci mohou přijít do K-center, která jsou anonymní a kde dostanou potřebné informace a je jim nabídnuta pomoc. Další možností je zajít do psychiatrické ambulance nebo specializované ambulance pro léčbu návykových nemocí, kde je provedeno odborné vyšetření, posouzení stavu a navržena potřebná forma léčby.

Léčba spočívá hlavně v psychoterapii, sociální práci, důležitá je i pracovní terapie, sportování, vhodné využívání volného času a další. Použití léků je jen omezené, např. při zvládání odvykacího stavu, zdravotních komplikací spojených se závislostí, nebo u lidí, kteří mají navíc depresi, úzkostné a panické stavy, mentální anorexii apod. Blíže o léčbě např. zde.

MUDr. Hana Houdková,
přednosta oddělení pro léčbu návykových nemocí - primariát 1