Primariát 14 - muzikoterapie

Muzikoterapie na oddělení 14

c Je také samostatnou psychoterapií.

Muzikoterapie pracuje s prožitkem zvuků a rytmů, využívá relaxační techniky, techniky extáze, imaginaci a mnoho jiných technik, vedoucích například k uvolnění, soustředění, odpočinku.

Pasivní muzikoterapie se zaměřuje na poslech hudby, kdy si klient všímá vnitřních procesů vyvolaných ukázkou a chápe možnost následného zpracování této látky ve skupinové či individuální psychoterapii. K metodám pasivní muzikoterapie patří např. autogenní trénink, relaxační dýchání, práce s energií těla.

Aktivní muzikoterapie zapojuje klienta do terapeutického procesu spoluvytvářením zvukového okolí, nabízí možnost seberealizace, uvědomování si vlastní nebo skupinové dynamiky. Hudba a rytmus v tomto případě slouží klientovi jako vyjadřovací prostředek, je nabídkou jiného než slovního vyjádření pocitů a myšlenek. Náplní aktivní muzikoterapie jsou psychodynamické hry s hudbou, výrazový tanec, hra na tělo, rytmická cvičení, dechová cvičení atp. Velmi významnou složkou muzikoterapie je nácvik vnímání přirozených i umělých zvuků krajiny, který klientovi pomáhá pochopit změny nálady způsobené zvukovým působením jeho okolí.

Cílem muzikoterapie je maximálně podpořit terapeutický proces klienta, vyplývá z aktuálních potřeb klienta a je konzultován v psychoterapeutickém týmu oddělení 14.